Školní vzdělávací program ZŠ Byšice – 2.část
Ing. Petr Orvoš

„Jeden každý ať zná vlastní cestou svou jít.“ (Propertius)

Úvod.

  V předchozí části jsem se věnoval základní charakteristice školy. V této části se blíže podíváme na charakteristiku vzdělávacího programu. Jelikož celý ŠVP je možno si přečíst na internetu školy, popíši jen zkratkovitě hlavní myšlenky. Svůj osobní názor na naplňování níže uvedených charakteristik a východisek vyjadřuji v závorkách u jednotlivých témat a na konci tohoto článku.

  Hlavním cílem ŠVP je připravit absolventa, který bude harmonicky rozvinutou osobností s pozitivním vztahem ke vzdělávání a s motivací k celoživotnímu učení. Tento absolvent by měl být vybaven soubory základních znalostí, schopností, dovedností, postojů a návyků, které jsou potřebné pro úspěšný a radostný život. To je volná citace hlavního cíle ŠVP školy v Byšicích. K zajištění tohoto cíle chce škola vytvořit prostředí, které toto umožní. V jednotlivých podkapitolách ŠVP jsou rozebrána témata, jak tento cíl naplnit.

Pro stručnost uvádím níže ty nejhlavnější:

• vytváření pohodového prostředí a hezkých mezilidských vztahů (toto považuji za základ úspěchu, protože prostředí kde se lidé vzájemně respektují a chovají slušně, prostředí útulné a čisté, v takovém se člověk cítí dobře a dobře se mu v něm pracuje);
• integrovat žáky s tělesným handicapem nebo problémy v učení (individuální přístup k těmto skupinám žáků, ukázat, že handicap není nic, co by děti vyřazovalo z běžné společnosti);
• snažit se zapojit rodiče a žáky do správy školy prostřednictvím školské samosprávy (Klub rodičů a přátel školy, Školská rada, žákovský parlament, protože pokud rodiče a veřejnost nebude mít zájem o dění ve škole, učitelé sami to nezachrání);
• zavádět volnočasové aktivity (kroužky, sportovní hry, umělecká činnost apod., protože kdo má koníčky a možnost smysluplně využít volný čas, ten se nenudí, nepotřebuje zkoušet drogy, ničit své okolí atd.);
• práci s informacemi (žijeme v tzv. informačním světě, tisk, televize, internet, mobilní komunikace a záplava informací ze všech stran nás nutí učit se je zpracovávat, hodnotit, filtrovat, tvořit si vlastní názor – to se musí naše děti naučit).

Kompetence – cesta postupného poznávání .

  K úspěšné realizaci ŠVP v praxi má sloužit výchovná a vzdělávací strategie, která se opírá o tzv. KOMPETENCE (toho čeho má žák dosáhnout, k čemu má být po absolvování způsobilý). Tyto kompetence se vzájemně prolínají a s postupujícím věkem žáků stoupají od těch základních až po ty komplexní.

Jedná se o následující kompetence:

1) kompetence k učení ( naučit se číst s porozuměním, vyhledávat informace a následně je použít v životě, umět se sebehodnotit, realizovat vlastní nápady, apod.);
2) kompetence k řešení problémů (naučit se logicky uvažovat, snažit se problém řešit z více stran a definovat jej, řešit monoprojekty, zapojovat se do soutěží, apod.);
3) kompetence komunikativní (naučit se mluvit a domluvit se mezi sebou i s dospělými, umět argumentovat, naslouchat, obhajovat svůj názor, slušně se chovat, apod.);
4) kompetence sociální a personální (naučit se pracovat v týmu, přijímat hodnocení a kritiku od ostatních, odmítat sociálně-patologické jevy – drogy, šikanu, trestnou činnost);
5) kompetence občanské (naučit se respektovat rozdíly mezi lidmi – náboženské, kulturní a individuální, vést k pochopení zákonnosti, povědomí o právech a povinnostech, ekologii, apod.);
6) profesní orientace (aneb čím mohu být, na co mám a čemu se věnovat, objektivně zhodnotit své možnosti, naučit se pracovat a být za svou práci zodpovědný).
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

  ŠVP se podrobně zabývá touto zvláště dnes diskutovanou tématikou. Přibývá dětí s různými poruchami učení (dysgrafie, dysortografie, dyslexie, dyskalkulie, apod.), ale můžeme se setkat i s dětmi tělesně postiženými (zrakově, sluchově, lehčí formy autismu) a také s dětmi, které trpí specifickými poruchami chování. Těmto dětem je potřeba věnovat zvláštní pozornost a snažit se je integrovat do normálního prostředí. K tomu je vytvořen jakýsi manuál, jak k těmto dětem přistupovat z hlediska vlastní výuky, ale i hodnocení. Hlavní ideou je nestresovat tyto děti a v hodnocení více přihlížet k jejich možnostem pochopení a prezentace toho, co se učí.
 
Průřezová témata vzdělávání a učební plán.

 Nyní se dostáváme k nejobsáhlejší části ŠVP. Vlastní učební plán je asi to nejhlavnější s čím přijdou do styku pedagogové a žáci. Tedy jaké předměty, kolik hodin a v jakém ročníku se budou děti učit. Tato problematika je natolik obsáhlá, že ji zde nebudu rozebírat, koneckonců každý se na ní může podívat, třeba i v rozvrhu svého syna či dcery. Důležité je, že všemi ročníky školy a všemi předměty  by měla prostupovat tzv. průřezová témata – neboli vlastní příprava žáka na běžný život. Těmito tématy jsou :
• osobnostní a sociální výchova (poznávám lidi i sebe, komunikuji, spolupracuji, dokážu se ovládat, rozhoduji se a jsem výjimečná osobnost, apod.);
• výchova ke globálnímu myšlení (jsem Evropan, existuje i okolní svět, apod.);
• výchova demokratického občana (jak funguje stát, co je to občan a společnost – jejich vztah);
• multikulturní výchova (lidé se odlišují, jak vycházet mezi kulturami, jak nebýt rasistou);
• mediální výchova (jak pracovat s informacemi, jak prezentovat svůj názor, vliv médií na život);
• enviromentální výchova (ekologie, vztah k životnímu prostředí, třídění odpadu, apod.).

Závěr.

V hodně velké stručnosti jsem se snažil z laického pohledu přiblížit ŠVP ZŠ v Byšicích. Nezmínil jsem se např. o pravidlech hodnocení žáků i o sebehodnocení žáků i školy a dalších věcech. Tato problematika by dala na celý další článek. Sami časem uvidíme, zda se školní vzdělávací program v této formě podaří postupně uvádět do života a zda přispěje ke zlepšení výuky našich dětí. Tím hlavním co by se mělo změnit je – poskytnout solidní základy a dále stavět na individuálních schopnostech žáků.
Nicméně není možné žít v sebeuspokojení, že ŠVP je hotov a již není co zlepšovat. Postupně se díky obci a dalším institucím a sponzorům lepší materiální vybavení školy a vzhled samotné budovy. Díky jim za to! Ale je potřeba také měnit postoj dětí, rodičů a učitelů. Z mého pohledu postrádám srovnání s jinými školami – formou třeba soutěží, olympiád, zapojení do dění v okolí. Chybí mi srovnávací testy dětí (SCIO či podobné), které odhalí, zda je ve škole výuka na srovnatelné úrovni třeba s městy a zda mají naše děti šanci studovat úspěšně další typy škol (gymnázia, odborné školy, apod.) Zdá se mi také, že trochu pokulháváme v technických oborech – fyzika, chemie, informatika. Škola hodně preferuje humanitní vzdělávání a uměleckou tvořivost (český jazyk a literatura spolu s hudební a výtvarnou výchovou v učebním plánu na rok 2007/2008 tvoří takřka polovinu všech hodin v porovnání se všemi ostatními předměty. Je to správné? Nevím, nejsem odborník na školní osnovy. Co ale s dětmi, které tyto předměty nebaví a více je zajímá jak funguje technika, počítače, svět kolem? Máme pro ně program? Mají u nás šanci hodně nadané děti nebo spadneme do průměru? Před školou tady stojí mnohé výzvy, se kterými se bude muset vyrovnat. Vše se asi nezmění přes noc a bude potřeba trpělivosti a hlavně spousty práce. Držím škole a všem v ní palce.